VÍM, o čem zpíváš, Vladimíre.
Vladimír Mišík & Etc... - Doteky (Etc... 4 1987)
A trochu z jiného soudku: Dodnes si pamatuji koncert této kapely v Paláci Akropolis k 50. výročí existence. Stála jsem úplně vepředu a zbožně hleděla na Pavla Skálu, který si to rozdával s kytarou. Další, co mi poblouznilo hlavu, byl pěvecký výkon Vladimíra Mišíka, jeho kvalita totiž odpovídala tomu na nahrávkách. Nejkomičtější byla postavička basisty Gumy Kulhánka, jehož taneční kreace se za celý život kapely nedočkaly žádného progresu. Smutnější byl pohled na chataře Stanislava Kubeše trpělivě a tiše snášejícího posměšky ostatních členů kapely. Jaroslav Nejezchleba zvaný Olin si jednoznačně zasloužil nálepku nejumělečtěji vypadajícího člena týmu a to nejen kvůli lahvince vína, neupravenému vzhledu, specifickým gestům nebo špinavému zpěvu.
Jednohubky, Doteky, 20 deka duše, Životní režim, Tvé oči, Šmajdák a ploužáky, Sladké je žít, Variace na renesanční téma, Byl jsem dobrej, Honduras, Za vodou,...
Je to jedna z nejméně doceněných kapel.
040820161937 M
Žádné komentáře:
Okomentovat