1.8

S. (/B.),

Už dlouho toužím dát ti najevo, jak moc si vážím našeho vztahu. Jak moc si vážím všech konverzací, které jsme za dobu, co se známe, vedli. Ještě naléhavější ta touha je od posledního rozhovoru, který probíhal převážně na prvním nástupišti brněnského vlakového nádraží.

Neodhodlala jsem se, a asi se mi to ani nikdy nepodaří, vyznat mou náklonnost a vděčnost, kterou vůči tobě cítím. Jsem si víc než jistá, že by to verbálně vyznělo jako klišé.

(Byl) jsi první, kdo ve mně probudil myšlenku, že můžu být milována. Že má přítomnost může někomu udělat radost. Že mé názory si zaslouží pozornost. Že někoho zajímám. Že jsem pěkná.

(Byl) jsi jeden ze dvou, s kým jsem mluvila o literatuře, o básních, o autorech,… s kým jsem objevovala krásu českého jazyka, s kým jsem si psala uprostřed noci, s kým jsem diskutovala o otázkách nejrůznějšího zaměření, s kým jsem strávila hodiny mluvením a (pseudo) filosofováním.

(Byl) jsi jediný, ke komu jsem si vytvořila silnou citovou vazbu i přesto, že jsme se téměř vůbec nevídali, neznali a nesdíleli své každodennosti, své zážitky.

(Byl) jsi jedním z mála lidí z mého okolí, kteří disponují rozsáhlejší slovní zásobou a píší tak čtivé, sofistikované texty.

(Byl) jsi jedinečný svým přístupem k Bohu a k otázkám víry. Inspiroval jsi mne k intenzivnějšímu navazování kontaktu s Bohem.

Nejsi pro mne nežádoucím můstkem zpět do minulosti, nýbrž důkazem, že Brno mi v mé minulosti nepřinášelo jen smutek a úzkost, ale i rozptýlení a prostor pro změnu pohledu. Byla by chyba odstřihnout tě stejným způsobem jako jiné. Připravila bych se o cenný vztah – plný úcty a pravdy.

Vím, že na přátelství je nutné pracovat, zároveň mám ale pocit, že vůbec nemusí jít o nějaké očividné a praktické kroky – konkrétně u nás vše funguje na principu manipulace s nehmotnou myšlenkou ležící v hlavě a tvořící impresi blízkosti, důvěry a nepostradatelnosti toho druhého. To má za následek vyřazení času jakožto podstatného činitele při rozvoji čehokoliv. Ať už je interval mezi našimi jednotlivými setkáními (v reálném nebo imaginárním světě) jakkoliv velký, neovlivňuje žádnou oblast vztahu – snad jen potřebu druhého „konečně“ zase vidět… Není to krásné?

K.

 

240320152127 M

1.7

Miluji, když analyzuješ situaci nebo úkol a rozpitváš ho na kousky, až se zdá být velmi jednoduchý

Miluji, když vedle sebe usínáme a ty se v polospánku přitiskneš a líbneš mi pusu na čelo

Miluji, když se necháš unést návalem radosti a obejmeš mě zezadu kolem pasu

Miluji, když proneseš nějakou šílenost, která by mě nikdy nenapadla

Miluji, když mi jen tak napíšeš zprávu, protože na mě zrovna myslíš

Miluji, když se snažíš zlehčit vážnou situaci cynickým komentářem

Miluji, když se sám od sebe rozpovídáš a mluvíš a mluvíš

Miluji, když stojíš ve dveřích a máváš mi na rozloučenou

Miluji, když si nedáš rukavice a chytneš mě za ruku

Miluji, když se na mě někdy jen tak mlčky díváš

Miluji, když tvůj smích slyším přes troje dveře

Miluji, když máš na hřbetu ruky vystouplé žíly

Miluji, když se začneš smát, a já nevím čemu

Miluji, když tě nečekaně potkám ve škole

Miluji, když se spontánně projevíš

Miluji, když máš na sobě košili

Miluji, když spíš v mojí posteli

Miluji, když…

 

100320151825 M